Česky Deutsch

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Užitečné informace > Herpesvirus psů

Herpesvirus psů

Herpesvirové onemocnění psů je poměrně málo známé virové onemocnění postihující převážně štěňata a mladé jedince. Virus nejčastěji napadá respirační a genitální aparát. Typická je pro toto onemocnění dlouhodobá, často celoživotní infekce.

U mladých štěňat může herpesvirus vyvolávat mírné respirační onemocnění, u starších zvířat probíhá infekce obvykle subklinicky. Uterinní infekce a infekce narozených štěňat může vyústit v celkové onemocnění s vysokou mortalitou. Virus je nebezpečný zejména u podchlazených štěňat a u štěňat s nefunkčním imunitním systémem.
U dospělých zvířat může herpesvirus vyvolávat onemocnění genitálního traktu, může být příčinou neplodnosti, potratů a předčasných porodů.

Dlouho se předpokládalo, že je tento virus v populaci psů poměrně málo rozšířen. Představuje ale poměrně velké riziko v místech, kde je chováno větší množství psů pohromadě, především v chovných stanicích. S rozvojem citlivějších diagnostických metod ale stoupá u psů počet záchytů; v Holandsku byl zjištěn výskyt protilátek proti herpesviru u 40 % psů, v Anglii se pohybují nálezy mezi 76 – 88 %.

Postnatální infekce štěňat mladších 3 týdnů obvykle vyústí v celkové onemocnění s vážnými následky a často se smrtelným koncem. Charakteristickým nálezem při pitvě jsou nekrózy v plicích, játrech a v ledvinách, akutní hemorhagická splenitida, ložiskový hnisavý zánět mozku a záněty nervů.

U štěňat nakažených mezi třemi a pěti týdny stáří se herpesvirová infekce většinou projeví mírným zánětem dýchacího aparátu, které ale může být komplikována jinou infekcí nebo imunosupresí. Infikovaná štěňata jsou apatická, přestávají sát, naříkají a mají nižší tělesnou teplotu. Rýma, tečkovité krevní výlevy na sliznicích a puchýřky na sliznicích tváří, vulvy nebo předkožky jsou dalšími doprovodnými příznaky tohoto onemocnění.

U starších zvířat je onemocnění spojeno s puchýřky a erozemi na sliznicích pohlavního aparátu.

OČNÍ FORMA

U narozených štěňat infikovaných herpesvirem bývají nejčastěji pozorovány těžké oční záněty s následnou retinální dysplazií a souvisejícími očními abnormalitami. Histologický nález spočívá v depigmentaci a vakuolizaci pigmentovaného epitelu sítnice a následně v hypertrofii, tvorbě záhybů a naopak v atrofii. U některých štěňat bývají v zánětlivě změněné sítnici zjištěny intranukleární inkluze. U těžkých zánětů bývá zjištěn zánět rohovky, katarakta a srůsty v přední komoře oční.

Aplikace kortikoidů může vyvolat i u starších psů  klinické projevy onemocnění.

INFEKCE BŘEZÍCH FEN

Herpesvirus vyvolává u fen záněty vaginy. Virus může přecházet přes placentu do plodů, výsledkem je odúmrť plodů, jejich resorpce, aborty, předčasné potraty a narození slabých a neživotaschopných štěňat.

DIAGNOSTIKA

U novorozených štěňat můžeme prokázat trombocytopenii (nedostatek krevních destiček ) a vzestup aktivity jaterního enzymu ALT v krvi. Rozhodující je ale patoanatomické a histologické vyšetření.
V krvi je možno po prodělání infekce zjistit přítomnost protilátek. Pro detekci se používá buď ELISA nebo PCR. PCR je možno použít i při průkazu viru v tkáňových řezech.

LÉČBA

U malých štěňat probíhá onemocnění velice rychle a účinná terapie není známa. Zvýšení tělesné teploty může snížit mortalitu.

!!! VAKCINACE BŘEZÍCH FEN NECHRÁNÍ PŘED INFEKCÍ, JEN TLUMÍ ROZVOJ KLINICKÝCH PŘÍZNAKŮ !!!

Použitá literatura

Gaskell, R.; Willoughby K. : Herpesviruses of carnivores, Veterinary Microbiology, 1999, s. 73 – 88
Willis A.M. : Canine Viral Infections, Veterinary Clinics of North America; Small Animal Practice, September 2000, Number 5, s. 1119 – 1133
Stiles Jean : Feline Herpesvirus, Veterinary Clinics of North America; Small Animal Practice, September 2000, Number 5, s. 1001 – 1014
Müller S.; Truyen U.; Hermanns W. : Herpesvirusinfektion bei einem Hundwelpen, Kleintierpraxis, 2000, s. 285 – 293
Floss, J.L.; Hardin D.K. : Diagnosis, treating, and preventing canine abortion, Veterinary Medicine, September 1996, s. 846 – 849
Finemann, L.S. : Diagnosing and treating canine idiopathic thrombocytopenic purpura, Veterinary Medicine, September 1996, s. 829 – 840